15. července 2012

První den (15.7.2012) ve znamení objevení Johnnylandu

Odbitím dvanácté hodiny, jsme se skoro všichni sešli a odebrali se na první letošní hodokvas ve Štíří osadě. Pochutnali jsme si na vepřové flákotě s přežvýkanými erteplemi (řízek s bramborovou kaší), k tomu jsme dokonce dostali kus ovoce ze země exotické (broskev).

Potom jsme konečně ubytovali v naší bílé chatrči – na okále. Po poledním odpočinku se všichni obyvatelé sešli před chatrčí a poučili se o dopravních značkách a různých nebezpečí, které mohou nastat na našich výpravách.

Už poučení jsme naplnili svá břicha výbornou buchtičkou a natěšení vyrazili na první vyjížďku na ořích (na kolech). Jeli jsme ve velké tlupě směr Hluboká - Ranská jezírka – Smrťák. Před Smrťákem nás dohnal déšť, padly i nějaké ty kroupy. To nejhorší jsme přečkali pod malým přístřeškem. Vlezli jsme se tam všichni!

Dorazili jsme akorát na večerní hodokvas. Tentokrát jsme měli asijské obilniny se vším, co nasbírali a pozabíjeli v ohradě (vepřové rizoto se zeleninou). Po večeři nás navštívil Praotec Čech, z jehož pomocí jsme objevili naši novou zemi Johnnyland! J

Podle odéru (tří různých specifických pachů) jsme se očuchali a poznali do jaké tlupy patříme. Poté jsme si zahráli pár her na důvěru, abychom důvěřovali své tlupě i všem obyvatelům Štíří osady. Pak jsme si navzájem strhávali své ocasy (šátky) a na chatrči jsme se ještě poučili o pravidlech na Štířím dole, vyhodnotili dnešní den, získali diamanty a obsadili svá první území.

Stihli jsme si udělat rodové erby a rodokmeny a v pozdním večeru jsme vyšli ven  na noční hru – získávání věštby od Libuše, Kazi a Tety. Vyčerpaní jsme ulehli do postelí a brzy usnuli.

16. července 2012

2. den – ve znamení dobývání

Budíček v 8:18 nás překvapil. Ostatně, byli jsme zvyklí na delší spaní, ale i tak se nám povedlo přijít na ranní krmni převlečení v cestovním šatu včas a vychutnat si výbornou budapešťskou pomazánku.

Ihned po krmni jsme vyrazili na dnešní průzkumnou cestu po blízkých krajích. Bohužel jsme jeli jen chvíli, když nás zastihla nepřízně počasí. Oblékli jsme si ochranné cestovní pláště a pokračovali v cestě místní krásnou krajinou.

Po namáhající cestě jsme naplnili své žaludky exotickou obilninou s nejlepším masem z našich farem. Chvíli jsme odpočívali a připravovali se na velmi náročný úkol – budování našich sídel. Poloha byla dána, takže už zbývalo pouze dopravit kámen z našich nejlepších dolů na místo stavby. Z počátku šlo vše dobře, ale pak nás začaly přepadávat ostatní znepřátelené kmeny, takže jsme museli začít vyhledávat méně používané stezky a surovinu ukrývat v našem šatu. Avšak úkol byl zdařile dokonán a naše sídla postavena.

Během stavby se u lidu projevila zvláštní nemoc provázená obezřetným sledováním okolí, pohybováním se ve skupinách a strachem ze samoty. Již v brzkém večeru se našlo několik mrtvých soukmenovců bez možnosti polapit a ztrestat vrahy. Nyní se nad naším lidem vznáší strach a nervozita z nájemných vrahů.

K večernímu hodokvasu nám místní úžasné kuchařky připravily zapékané moučné obrazce se šunkou a produktem našich krav a koz, čímž jsme si napráskali žaludky, a proto nás až příliš nepřipravené nachytaly útoky našich nepřátel na naše nově vybudovaná sídla. Museli jsme se rychle přesunout na našich rychlých ořích k našim pevnostem a začít bránit. Boje pod vedením knížete Neklana byly nelítostné a padlo mnoho chrabrých mužů, avšak podařilo se nám naše sídla ubránit a znovu nastolit mír.

18. července 2012

Čtvrtý den (18.7.2012) ve znamení hledání Přemysla

Brzy ráno po probuzení a vydatné snídani, jsme po rodech dostali začáteční šifru, která nás měla dovést k další šifře a ta zase k další a tak dále. Vyrazili jsme ze Štíří osady kolem půl desáté, vrátili jsme se zpět už i s Přemyslem odbitím šesté hodiny podvečerní. Celkem jsme ujeli až kolem 30 km, někteří z nás dokonce byli nuceni jet dvakrát nahoru do kopce na Hluboké. Ale i tak jsme všechno zvládli na jedničku a před večeří jsme ukončili celotýdenní hru na Assassina a rozjeli nové kolo. A ještě těsně, ale úplně těsně před večeří, jsme hráli krátkou a bojovnou hru, kde i nějaké to menší násilí bylo dovoleno.

Potom jsme s chutí snědli smrdutou polévku (česnečka) ale výbornou! A gulášek s domácíma kouličkami (slané vdolky).

Za tmy jsme si pak zahráli po týmech hru Hrable, kdy jsme běhali pro jednotlivá písmenka z hlaholice a skládali z nich slova, které jsme poté museli co nejrychleji uložit na herní plán.

Assassin je už v plném proudu, i po prvním dni je spoustu mrtvých a další budou přibývat. Pro dnešek už ale DOBROU NOC J

19. července 2012

Pátý den (19.7.2012) ve znamení divadelních představení

Potom, co nás probudili z krásných snů a vyhnali nás z vyhřátých pelechů jsme se pomaloučkým krokem plazili na ranní krmni. Chvilku po snídani nám naši statní chlapci vytahali ze stájí oře a po ořo-družstvech jsme se vydali na průzkum okolních území. Skupinka v čele s Jirkou si za svůj cíl vybrali sochu Jelena v malebné vesničce Oudoleň. Jirka i tentokrát pověřil někoho šikovného, aby vedl naši trasu přes hory a doly, přes kopce a bažiny – pro dnešek Ondru a Roberta. Kluci neotáleli a plní energie zavedli svoji skupinku pod Smrťák, který jsme následně museli vyjet. Potom nás už čekali jenom menší kopečky a na konci velká dřevěná socha jelena, u které jsme se vyfotili a pádili na hodokvas ve Štíří osadě.

Druhé ořo-družstvo ujelo dokonce ještě o deset kilometrů více a také pěkně rychle. Přijeli pořádně s bolavými nožkami.

To jsme ale nevěděli, co nás čeká po odpoledním klidu. Válení kola z Lednice do Brna (my jsme váleli ze Štíří osady, kolem rybníka a zpátky cca 5 km!). Jeden z družstva vždy válel kolo (velkou duši od traktoru) a další dva jeli na kole a čekali, až budou moci toho dalšího vystřídat. Nakonec vyhráli Latriňáci, druzí byli Česnečkáři a třetí Králetovci. Potom si ještě svůj závod odjeli vedoucí a někteří z řad dětí, které ještě neměli dost. J

Po večeři jsme navštívili sousedi z hlavní budovy (rodiče s dětmi) a zahráli jim naši třídenní práci – divadlo. Cenu diváků získali Česnečkáři, kterým se jejich divadelní představení opravdu vydařilo! Ovšem ocenění byli i ostatní rody za nejlepší herečku, herce, režii, scénář apod.

A těsně předtím než jsme se odebrali do pelechů, proběhl vědomostní souboj mezi rodem Česnekářů a Králetovců. Jsme opravdu zvědavý, kdo bude mít na konci naší celotáborové hry nejvíce získaných území.

Zítra nás čeká táborák – pokud se počasí vydaří – a chystání na velkou cestu do Brna. Takže se všichni vrhli do svých postýlek a odebrali se do říše snů… J